Historie MHD v Teplicích a
okolí
T R A M V A J E : 1891 - 1959
Roku 1891 byla zahájena jednání o stavbě
tzv. malodráhy; 22.
prosince téhož roku obdrželo město z ministerstva z Vídně
povolení a zřídilo společnost TEKG (= Teplická
elektrárenská a malodrážní společnost). Během čtyř let vznikla první
trať vedená severo-jižním směrem, spojující Hlavní nádraží s
Novosedlicemi a horní částí Dubí (tam byla později poprvé v Čechách
tramvajová trať ukončena smyčkou) na severu a s Školním náměstím (nyní Benešovo nám.) na jihu.
Mezi Školním náměstím a nádražím byla tramvajová trať zprovozněna 25. července 1895, tedy ještě před oficiálním otevřením provozu. V úseku k vozovně (tramvajím sloužila dnešní autobusová vozovna) se jezdilo zatím pouze manipulačně. Nedaleko vozovny se železniční trať křížila s tou tramvajovou úrovňově; současný podjezd vznikl až později.
Další úseky byly otevírány postupně, na celé trati se jezdilo od 14. října téhož roku. Celá trať byla jednokolejná s dvanácti výhybnami a s úzkým rozchodem kolejí 1000 mm. Do provozu nasadil dopravce tramvaje vyrobené ve Štýrském Hradci. Elektrickou výzbroj pro motorové vozy dodala firma AEG. Vozy měly celkovou kapacitou 24 sedících a 12 stojících cestujících.
Po dalších nových tratích se Tepličané svezli až roku 1913, první z nich dosáhla Řetenic. Druhou se stala trať do Šanova, provozovaná již v letech 1900 až 1908. Ta byla prodloužena, pokračovala Šanovem ve směru současné trolejbusové trati a dále Jankovcovou ulicí k hlavní trati. Oba nové úseky byly opět jednokolejné s výhybnami.
Až válka přinesla redukci provozu – v březnu roku 1917 tramvaje dojezdily k nádraží Zámecká zahrada. Provozovatel usiloval o zrušení tohoto nevýnosného úseku již v září roku 1916, městská rada však rozhodla tehdy jinak a se zrušením souhlasila pak až o rok později.
V první polovině 20. let se stejně jako v ostatních městech tehdejšího Československa řešilo zdvoukolejňování tramvajových úseků. To se však v Teplicích nepodařilo vyjednat, intervaly vozidel nemohly být zkráceny a tak se rozhodlo o zavedení posilové autobusové linky.
Ta vyjela poprvé do ulic roku 1932.
Během 30. let se objevily i linky další, někdy i souběžně s tramvajovými, takže některé tramvajové spoje se ukázaly nyní jako zcela zbytečné. Provoz na nich se stal nevýnosný a byl zastaven. Příkladem může být trať do Šanova, na které se tramvajemi jezdit přestalo několikrát, místo nich se objevila polookružní autobusová linka.
Kvůli nedostatku pohonných hmot došlo k útlumu autobusové dopravy, což byl impuls pro tramvaje, jejichž význam tak opět narostl. Obnovil se například provoz k Novým lázním. Od 17. dubna 1939 se pak jednotlivé tramvajové linky začaly číslovat.
Základní změnou pro celou tramvajovou dopravu však byla koncepce z roku 1945. Podle ní měla existovat jedna páteřní tramvajová trať ve směru sever – jih, doplněná dvěma trolejbusovými okruhy a dalšími tratěmi. Trať do Šanova tak byla zrušena definitivně, úsek mezi Benešovým náměstím a Městskými sály byl konečně zdvoukolejněn.
Město však celý plán znovu přepracovalo roku 1956, tramvaje z něj vypustilo a nahradilo trolejbusy. Ještě téhož roku, tedy v souladu s plánem, zanikla městská teplická trať a jezdilo se pouze na meziměstské do Dubí. Ta byla ve své jižní části ukončena u Trnovan poblíž Městských sálů, kde na ni navazovaly trolejbusy. Přestože staré rakousko-uherské tramvaje nahradily moderní československé z České Lípy (jednalo se o vozy typu 6MT), na posledním tramvajovém úseku do Dubí se dojezdilo 31. ledna 1959 (podle některých zdrojů 28. února). Zbylé tramvaje byly odprodány do Ústí nad Labem, Mostu a Mariánských Lázní.
Mezi Školním náměstím a nádražím byla tramvajová trať zprovozněna 25. července 1895, tedy ještě před oficiálním otevřením provozu. V úseku k vozovně (tramvajím sloužila dnešní autobusová vozovna) se jezdilo zatím pouze manipulačně. Nedaleko vozovny se železniční trať křížila s tou tramvajovou úrovňově; současný podjezd vznikl až později.
Další úseky byly otevírány postupně, na celé trati se jezdilo od 14. října téhož roku. Celá trať byla jednokolejná s dvanácti výhybnami a s úzkým rozchodem kolejí 1000 mm. Do provozu nasadil dopravce tramvaje vyrobené ve Štýrském Hradci. Elektrickou výzbroj pro motorové vozy dodala firma AEG. Vozy měly celkovou kapacitou 24 sedících a 12 stojících cestujících.
Po dalších nových tratích se Tepličané svezli až roku 1913, první z nich dosáhla Řetenic. Druhou se stala trať do Šanova, provozovaná již v letech 1900 až 1908. Ta byla prodloužena, pokračovala Šanovem ve směru současné trolejbusové trati a dále Jankovcovou ulicí k hlavní trati. Oba nové úseky byly opět jednokolejné s výhybnami.
Až válka přinesla redukci provozu – v březnu roku 1917 tramvaje dojezdily k nádraží Zámecká zahrada. Provozovatel usiloval o zrušení tohoto nevýnosného úseku již v září roku 1916, městská rada však rozhodla tehdy jinak a se zrušením souhlasila pak až o rok později.
V první polovině 20. let se stejně jako v ostatních městech tehdejšího Československa řešilo zdvoukolejňování tramvajových úseků. To se však v Teplicích nepodařilo vyjednat, intervaly vozidel nemohly být zkráceny a tak se rozhodlo o zavedení posilové autobusové linky.
Ta vyjela poprvé do ulic roku 1932.
Během 30. let se objevily i linky další, někdy i souběžně s tramvajovými, takže některé tramvajové spoje se ukázaly nyní jako zcela zbytečné. Provoz na nich se stal nevýnosný a byl zastaven. Příkladem může být trať do Šanova, na které se tramvajemi jezdit přestalo několikrát, místo nich se objevila polookružní autobusová linka.
Kvůli nedostatku pohonných hmot došlo k útlumu autobusové dopravy, což byl impuls pro tramvaje, jejichž význam tak opět narostl. Obnovil se například provoz k Novým lázním. Od 17. dubna 1939 se pak jednotlivé tramvajové linky začaly číslovat.
Základní změnou pro celou tramvajovou dopravu však byla koncepce z roku 1945. Podle ní měla existovat jedna páteřní tramvajová trať ve směru sever – jih, doplněná dvěma trolejbusovými okruhy a dalšími tratěmi. Trať do Šanova tak byla zrušena definitivně, úsek mezi Benešovým náměstím a Městskými sály byl konečně zdvoukolejněn.
Město však celý plán znovu přepracovalo roku 1956, tramvaje z něj vypustilo a nahradilo trolejbusy. Ještě téhož roku, tedy v souladu s plánem, zanikla městská teplická trať a jezdilo se pouze na meziměstské do Dubí. Ta byla ve své jižní části ukončena u Trnovan poblíž Městských sálů, kde na ni navazovaly trolejbusy. Přestože staré rakousko-uherské tramvaje nahradily moderní československé z České Lípy (jednalo se o vozy typu 6MT), na posledním tramvajovém úseku do Dubí se dojezdilo 31. ledna 1959 (podle některých zdrojů 28. února). Zbylé tramvaje byly odprodány do Ústí nad Labem, Mostu a Mariánských Lázní.
Teplický vozový park trolejbusů 80. a 90. let
9 Tr
© foto archiv, Radek Kubala
14 Tr
© foto archiv, Radek Kubala
15 Tr
© foto archiv, Radek Kubala
Historické
Dokumenty
Jizdenky a kupony
© archiv P. Beránek
Letáky DP Teplice
© archiv P. Beránek
Články z Děníku Směr (Teplický Deník)
© archiv P. Beránek
Články z Revue Teplcie
© archiv P. Beránek
Článek z Teplický Kurýr
© archiv P. Beránek
Článek z Strassenbahn Magazin
© archiv P. Beránek
zdroje textů: wikipedia.cz a telma.unas.cz a dpteplice.cz
Zajímá vás historie MHD v Teplicích a chtěli byste se podílet na tvorbě této sekce? Pište na jakubg@mhdteplice.cz
© Copyright 2007 - 2010 Tomáš Kořínek,
J. Grill
- Všechna práva vyhrazena. | O
stránkách | Podpořte
nás | Mapa
stránek |
